Klíčové charakteristiky

Regionální inovační a výzkumný systém Královéhradeckého kraje je svými parametry v rámci ČR na průměrné úrovni. Akademická sféra je zaměřena především na zdravotnický výzkum (lékařské obory, vývoj léčiv), s důležitým podoborem ve formě vojenského výzkumu a dále na zemědělský výzkum a ICT. V menší míře je skrze pobočky veřejných výzkumných organizací zastoupen výzkum v oblasti gnotobiotiky, lesnictví, radiační ochrany a živočišné výroby. Výzkumné organizace spolupracují v regionu s několika podniky, které působí ve shodných oborech, ve kterých si našly specifické niky a vykazují vysokou výzkumnou/inovační aktivitu. Těchto firem je v kraji přítomno podkritické množství (ve smyslu podílu na krajských podnikových výdajích na výzkum a vývoj nebo na regionálním exportu) což vede ke spolupráci krajských výzkumných organizací s firmami především mimo Královéhradecký kraj. Objem spoluprací (vyjádřený počtem společných projektů) v kraji i mimo něj se ale postupně zvyšuje s tím, jak je kladen vyšší důraz na aplikační potenciál výzkumných výsledků, rozvoj služeb transferu technologií a hledání mezioborových spoluprací.

Identifikovaným problémem je nízký počet inovujících podniků.  Podíl inovujících podniků na celkovém počtu podniků v kraji je v Královéhradeckém kraji velice nízký (ČSÚ 2014). Dosahuje druhé nejhorší úrovně (34,4%) hned po Karlovarském kraji. Mírně převažuje podíl podniků s technickou inovací.

Ve firemní sféře je podstatná část výzkumných a vývojových aktivit realizována podniky pod zahraniční kontrolou střední a větší velikosti v oborech ICT, automotive a strojírenství. Mnoho podniků pod zahraniční kontrolou se ale stále soustředí na aktivity s nižší přidanou hodnotou v nižších patrech řetězce. Některé se snaží o upgrading (vývojové nebo konstrukční aktivity schválené mateřskou organizací k realizaci v ČR) v rámci řetězce (např. výroba automobilů a jejich dílů nebo výroba pryžových komponent). Velké podniky pod domácí kontrolou s výdaji na výzkum a vývoj jsou přítomny v oborech jako je textilní průmysl, strojírenství mimo automotive, ICT, obalové technologie nebo elektronika. Malé a střední podniky realizující výzkum a vývoj jsou převážně pod domácí kontrolou, ale jejich výdaje na výzkum a vývoj jsou nižší. Obecně podniky v kraji málo spolupracují s krajskými výzkumnými organizacemi buď z důvodu různého oborového zaměření, nebo nemají strategii založenou na VaV, ale spíše na zvyšování produktivity a spolupracovat s výzkumnými organizacemi tak de facto nepotřebují.

Aktivněji je tak realizována spolupráce se středními školami (z důvodu poptávky po zaměstnancích spíše se středním vzděláním) než s vysokými školami v kraji, jelikož zde nejsou přítomny vysokoškolské obory technického směru.

Zprostředkující subjekty jsou zastoupeny dvěma vědeckotechnickými parky a nově vzniklým centrem pro transfer biomedicínských technologií; v kraji má sídlo mnoho aktivních klastrů (obaly, kámen, IT), jejichž členové také vyvíjejí výzkumné aktivity. Některé firmy jsou zapojeny do klastrů se sídlem mimo kraj.

Zároveň na regionální výzkumný systém může negativně působit hrozba odlivu pracovníků výzkumu a vývoje mimo kraj; především do nově budovaných výzkumných center. Udržení, rozvoj a příchod kvalitních lidských zdrojů v regionu se jeví do budoucna jako klíčové.

Internacionalizace krajských výzkumných organizací vyjádřená mírou zapojení do mezinárodních výzkumných programů je stále nízká, protože internacionalizace regionálního výzkumu v rámci 7. rámcového programu probíhá především v soukromém sektoru (nejvyšší podíl na krajských výdajích v mezikrajském srovnání) a zaměřuje se hlavně na nové technologie, materiály a zemědělství (TC AV ČR, 2012). Možnosti FP7 nejsou subjekty v kraji plně využívány (malá informovanost, náročný projektový management v angličtině, celoevropská konkurence), jelikož se na hrubých krajských výdajích na VaV podílí cca 1%.

 

Hlavní statistiky VaVaI

Podíl celkových výdajů na VaV na HDP (%) je dlouhodobě pod průměrem ČR (průměrně 11. pozice) přičemž výdaje soukromého sektoru jsou vyšší než výdaje veřejného sektoru. Do této oblasti se může promítat mírné zkreslení statistik VaVaI, jelikož výzkumné organizace s nejvyššími výzkumnými výsledky a některé výkonné podniky (automotive, hygienické prostředky) nemají v kraji sídlo, ale pouze pobočku/provozovnu a jsou tak započítávány v jiných krajích. Podíl výdajů vysokoškolského a vládního sektoru na VaV, které byly v roce 2012 financovány domácím nebo zahraničním podnikatelským sektorem je v kraji nízký, pouze 3.7%. Což ukazuje na nízkou spolupráci podnikatelského a akademického sektoru, která je systémovým problémem ČR (podíl financování 5,6%).

Výdaje veřejných rozpočtů na VaV entit z kraje směřují především do účelové podpory. V celkovém objemu prostředků se jednalo o 11. pozici. V období 2005-2011 objemy účelové podpory sice rostly, ale stále se jednalo o průměrně 11. pozici v podílu na celkových objemech ČR. Objem institucionální podpory získané subjekty z kraje ve sledovaném období klesal. Průměrně kraj dosáhl 11. pozice v podílu na celkových objemech ČR.

Podíl žadatelů z kraje na schváleném počtu projektů programů OP PI, MPO TIP a TAČR ALFA je průměrný. Konkrétně v mezikrajském srovnání OPPI Inovace 5. pozice, OPPI ICT a strategické služby 7. pozice, MPO TIP 7. pozice, TAČR ALFA  9. pozice a  OPPI Potenciál  11. pozice. Nejvíce prostředků z fondů Evropské unie plynulo do odvětví strojírenství, biomedicíny a textilního průmyslu.

Počet zaměstnanců ve VaV (HC) byl ve sledovaném období rostoucí. Průměrně se však kraj podílel na celkových počtech ČR z 3,57% což odpovídá 9. pozici. V přepočtu na 1000 ekonomicky aktivních obyvatel vzrost počet VaV pracovníků mezi 2005 a 2011 o 28%, což bylo více než růst ČR (+23%). Dynamika růstu odpovídá 5. pozici.

Nízká míra komercializace výsledků krajských výzkumných organizací se odráží v celkově nízkém počtu patentů uděleným veřejným vysokým školám (10. pozice) v období 1994-2012. Nejvyšší patentovou úspěšnost dosáhly podnikatelské subjekty (6. pozice). Obecně se přihlašovatelé z kraje podíleli na počtu patentů platných v ČR k 31.12.2012 ze 4,68 % (7. pozice).

Aktuálně
Archiv aktualit