SWOT analýza

Silné stránky

Slabé stránky

Postavení kraje

Vyšší podíl výdajů na VaV a exportní výkonnost některých oborů podnikání (např. díly a příslušenství motorových vozidel, elektro-elektrotech, textil, ICT)

Investice regionálních firem v zahraničí (textil, výroba pryžových výrobků)

Míra nezaměstnanosti dlouhodobě pod průměrem ČR

Existence několika významných firem pod zahraniční kontrolou provádějících VaV (např. automotive, ICT, medical devices, výroba pryžových výrobků)

Dopravní dostupnost Hradce Králové po dálnici D11 (jeden z možných faktorů mobility VaVaI pracovníků)

Vysoká návštěvnost kraje v cestovním ruchu

Různé oborové zaměření výzkumných organizací a firem (= nízká spolupráce)

Spíše průměrné hodnoty statistických ukazatelů VaVaI v mezikrajském srovnání (výdaje na VaV, mzdy, zaměstnanci, čerpání institucionální podpory …)

Slábnoucí investiční atraktivita kraje

Vysoký podíl firem pod zahraniční kontrolou umístěných v nižších patrech globálních hodnotových řetězců / produkčních sítí

Nižší podíl výdajů veřejných samosprávných rozpočtů na podporu výzkumu, vývoje a inovací

Inovační podnikání

Stabilní vysoký podíl podnikatelského sektoru na regionálních výdajích na výzkum a vývoj (především technické obory)

Aktivní klastry se sídlem v kraji (obaly, kámen, ICT)

Významné zapojení CLUTEX – klastru technických textilií do propojování klíčových hráčů v rámci NUTS 2 Severovýchod

Vysoká účast podnikatelské sféry na čerpání FP7 (dominantě oblast nových materiálů)

Potenciál pro mezioborovou spolupráci v rámci kraje kraje

Nedostatečná doprovodná infrastruktura pro výzkum a vývoj: nízká kapacita a efektivita některých vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů

Nízká internacionalizace malých a středních podniků

Nízká inovační aktivita podniků

VaV

Existence mezinárodní excelence výzkumu a vývoje ve výzkumných organizacích a firmách (např. několik pracovišť v oborech biomedicíny (především vojenské), zdravotnických prostředků, farmacie, šlechtitelství, gnotobiologie, elektroniky, optoelektroniky a optiky, funkčních textilií a biotechnologií

Potenciál výzkumných organizací k větší orientaci na aplikace např. na základě aplikace přístupu příbuzné rozmanitosti

Firmy provádějící výzkum a vývoj si umí najít spolupracující výzkumné organizace i mimo kraj (udržení konkurenceschopnosti)

Nízká míra komercializace výsledků výzkumných organizací (začínající aktivita center transferu technologií a specializovaných služeb ochrany duševního vlastnictví -> nutná postupná změna ve vnímání důležitosti aplikovaného výzkumu a kooperace s praxí)

Nízký podíl vládního sektoru na regionálních výdajích na výzkum a vývoj

Nízký podíl výdajů vládního a vysokoškolského sektoru na VaV financovaných podnikatelským sektorem

Absence technických a přírodovědných oborů na VŠ (Přírodovědecká fakulta Univerzity Hradec Králové se postupně rozvíjí) a naopak absence kritického množství a  velikosti firem se zaměřením v souladu s krajskými výzkumnými organizacemi

Nízká úroveň netechnických kompetencí v akademické sféře

Nedostatečně rozvinuté služby pro začínající  (zejména technologické) podnikatele

Lidské zdroje pro inovace a VaV

Existence uznávaných vědeckých osobností a VaV týmů s prvky mezinárodní excelence s vazbou na aplikační sektor

Mezioborová spolupráce výzkumných týmů (např. ICT v biomedicíně, spolupráce oblastí šlechtění/ovocnářství s výzkumem funkčních potravin)

Instituce sekundárního vzdělávání spolupracující s firmami

Mzdy ve znalostně náročných oborech (KZAM 2,3) pod úrovní ČR

Nízká míra podnikavosti v akademické sféře a u studentů

Nižší atraktivita kraje pro zahraniční výzkumné pracovníky

Nízký zájem o studium technických oborů v sekundárním vzdělávání

Přetrvávající nesoulad profilu absolventů počátečního vzdělávání s potřebami regionálního trhu práce

Nízká efektivita kariérního poradenství a péče o talenty

Příležitosti

Hrozby

Politické/legislativní vlivy

Snížení překážek podnikání (administrativa, byrokracie)

Reforma imigračního práva usnadňující zaměstnatelnost cizinců v znalostně náročných oborech

Nepřímá podpora výzkumu a vývoje (např. výraznější daňová zvýhodnění obecně a zvýšené daňové zvýhodnění využívání výzkumných služeb od výzkumných organizací)

Využití prostředků Evropské unie pro realizaci RIS3

Legislativa výzkumu a vývoje (systém financování – nestabilita)

Nejednotnost výkladu a nízká vymahatelnost práva

Ekonomické/finanční vlivy

Národní / regionální RIS3 nástroje

Infrastruktura: podpora VaV projektům akademické a firemní sféry, CTT, VTP, co-working, Digitální planetárium

Potenciál pro příliv vnějších investic do znalostně náročnějších oborů, ideálně využívajících regionální znalostní základnu

Odliv přímých zahraničních investic (vyčerpání nízkonákladové a pobídkové výhody, změny daňového systému)

Rostoucí ceny vstupů do výroby (major.  energie)

Pokles zahraniční poptávky po produkci z regionu

Sociální/demografické vlivy

Potenciál širokého portfolia středních škol pro užší spolupráci s výzkumnými organizacemi a podniky

Intenzivnější spolupráce vzdělávací soustavy se zaměstnavateli

Rozvoj popularizačních aktivit vědy, výzkumu a inovací směrem k veřejnosti (např. Digitální planetárium Hradec Králové)

Možnost přilákat zahraniční kvalifikované pracovníky do VO a firem

Odliv kvalifikovaných lidských zdrojů mimo kraj

Prohloubení nesouladu mezi vzdělávacími institucemi a požadavky regionálního trhu práce

Technologické vlivy

Možnost internacionalizace regionálních subjektů (H2020, COSME, zapojení do technologických platforem)

Potenciál mezioborového přístupu (related variety) ve VaVaI

Úspěšné případy upgradingu v rámci globálních hodnotových řetězců (např. v automotive, gumárenství, strojírenství)

Větší orientace výzkumných organizací na aplikovatelné výsledky s tržním uplatněním nebo veřejným konečným uživatelem

Rozvoj oborové spolupráce firem navzájem a s výzkumnými organizacemi mimo kraj

Nevyužití potenciálu a zastarávání krajské výzkumné, vývojové a inovační infrastruktury

Snižující se atraktivita kraje pro investice do znalostně náročných oborů