Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014–2020 je jedním z významných koncepčních dokumentů, která určuje hlavní směry rozvoje kraje na léta 2014–2020. Současné nastavení kondicionalit EU a národních podmínek ve vazbě na Strategii regionálního rozvoje ČR 2014-20 vyžaduje nastavení základních strategických dokumentů do roku 2020.
Podstatou strategického plánování v kraji je stanovování rozvojových priorit a cílů ve vazbě na další koncepční a rozvojové aktivity v regionu. Stanovení krajské rozvojové strategie je základní fundament pro přípravu Královéhradeckého kraje na nové programovací období 2014-2020. Je důležitou součástí pro strategické plánování ve vazbě na priority České republiky a Evropské unie vedoucí k posílení absorpční kapacity Královéhradeckého kraje, tj. schopnostiefektivně využít finanční prostředky na kvalitně připravené projekty.
Tvorba Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020 vycházela z moderních obecně uznávaných a podporovaných metodik tvorby strategických plánů založených na respektování zásad udržitelného rozvoje. Správným nastavením rozvojové strategie lze dosáhnout optimálního výsledku při nastavovaní podpor kohezní a dotační politiky a pokračovat tak v široce nastaveném a v českých poměrech téměř ojedinělém systému strategického plánování v Královéhradeckém kraji i v příštím období.
Profil Královéhradeckého kraje
Jádro analytické části Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014–2020 tvoří Profil Královéhradeckého kraje. Jeho cílem je podrobná charakteristika kraje, faktografické zhodnocení jeho vývoje v posledních letech a identifikace problémů a rozvojových dispozic.
Zpracování Profilu Královéhradeckého kraje předcházel souhrn dílčích činností, tzv. situační analýza. V rámci ní došlo ke zkoumání prostředí z různých hledisek. Cílem zkoumání prostředí bylo dozvědět se relevantní a pokud možno objektivní informace o místní ekonomice a o jejím postavení ve větším ekonomickém celku, zpravidla v ekonomice národní. Situační analýza ústící v deskripci profilu města je podkladem a hlavním faktografickým materiálem pro všechny další kroky procesu zpracování Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014–2020.
Fakta a poznatky získané při zpracování profilu kraje jsou určující při vypracování SWOT analýzy a pro definování strategické vize, cílů rozvoje Královéhradeckého kraje a potažmo pak prioritních oblastí. Profil je členěn dle základních témat, popisujících výchozí stav a hlavní vývojové tendence jednotlivých sektorů a oblastí rozvoje:
Evaluace Programu rozvoje KHK 2008-10
Evaluace je zaměřena na věcné a finanční hodnocení implementace Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-10 s cílem učinit na základě zjištěných skutečností potřebná rozhodnutí. Na základě výstupů je možné posoudit míru úspěšnosti podpory regionálního rozvoje v kraji za dané časové období a formovat nová stanoviska a strategie pro následující období. Závěry a doporučení evaluace jsou jedním ze vstupních podkladů na tvorbě nové strategie.
Analýza stakeholderů
Seznam stakeholderů (podílníků), který je řazen sestupně dle důležitosti, je výsledkem analýzy, jež má za cíl zapojit do tvorby SRK všechny významné partnery v regionu z různých oblastí s různou sférou vlivu (veřejná správa, neziskový sektor, podnikatelská sféra, vzdělávací sféra, politická sféra apod.).
Analýzy vnějšího prostředí
Smyslem analýz vnějšího prostředí (vnější strategický rámec, PESTLE analýza) je mimo jiné poskytnout východiska pro formulaci příležitostí a hrozeb následné SWOT analýzy:
Vnější strategický rámec je analýza vnějších rozvojových faktorů s důrazem na aspekty vážícím se k novému programovému a finančnímu cyklu Evropské unie 2014-202 a strategickému a koncepčnímu směřování regionální politiky ČR.
PESTLE analýza slouží k posouzení a vyhodnocení okolních vlivů jak na konkrétní projekty, tak na ucelenou rozvojovou strategii. Tyto vlivy jsou rázu politického, ekonomického, sociálního, technologického, legislativního či environmentálního.
SWOT analýza
SWOT analýza, která tvoří tzv. most mezi analytickou a návrhovou částí, je jednou z nejčastěji používaných metod pro syntetické hodnocení. SWOT je zkratkou z angl. Strengths (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). První dva body tvoří tzv. vnitřní analýzu (resp. analýzu vnitřních podmínek), druhé dva body (tedy příležitosti a hrozby) tvoří vnější analýzu.
Problémová analýza dle strategických oblastí
Problémová analýza vychází z analytických výstupů a pojmenovává hlavní problémy a bariéry rozvoje v daném rozvojovém kontextu. Jde o syntézu souvislostí vážících se k nejvýznamnějším rozvojovým problémům. Určuje pět klíčových strategických oblasti, na které by se měl kraj zaměřit při stanovení své rozvojové strategie.