SWOT analýza

+ Silné stránky

- Slabé stránky

Postavení kraje

Vyšší podíl výdajů na VaV některých oborů podnikání (např. díly a příslušenství motorových vozidel, elektro-elektrotech, textil, ICT, pryž/plasty)

Investice regionálních firem v zahraničí (textil, výroba pryžových výrobků)

Podíl nezaměstnaných osob dlouhodobě pod průměrem ČR

Růst krajské reálné konvergence HDP/obyvatele v PPS vůči EU 28 (78 % ve 2016)

Dopravní dostupnost Hradce Králové po dálnici D11 (jeden z možných faktorů mobility VaVaI pracovníků)

Široké možnosti volnočasového vyžití pracovníků (work-life balance)

Nízká spolupráce firem a výzkumných organizací v kraji, díky převážně různému oborovému zaměření (= nutnost spolupráce VO i firem se subjekty mimo kraj)

Nízké celkové výdaje na VaV organizací v Královéhradeckém kraji, v mezikrajském srovnání

Nízký celkový počet zaměstnanců VaV v Královéhradeckém kraji, v mezikrajském srovnání

Snižující se investiční atraktivita kraje (dle vývoje PZI)

Vysoký podíl firem pod zahraniční kontrolou umístěných v nižších patrech globálních hodnotových řetězců / produkčních sítí

Nižší podíl výdajů veřejných samosprávných rozpočtů na podporu výzkumu, vývoje a inovací

Nedostatek pracovních sil poptávaných na regionálním trhu práce

Inovační podnikání

Stabilní vysoký podíl podnikatelského sektoru na regionálních výdajích na výzkum a vývoj

Aktivní klastry se sídlem v kraji (obaly, kámen)

Významné zapojení CIRI, CLUTEX – klastru technických textilií a ČTPT do propojování klíčových hráčů v rámci NUTS 2 Severovýchod a ve vazbě na evropskou iniciativu RegioTex)

Potenciál pro mezioborovou spolupráci v rámci kraje

Vysoká účast v programu MPO TRIO v mezikrajském srovnání

Vysoký objem investičních pobídek v automotive a strojírenství

Vysoká diverzifikace výrobkové struktury v oblasti elektro/elektrotech

Rostoucí inovační aktivita podniků

Nedostatečná doprovodná infrastruktura pro výzkum a vývoj: nízká kapacita a efektivita některých vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů

Nížší internacionalizace malých a středních podniků

Nízká účast v H2020 a TAČR v mezikrajském srovnání

Nízký počet evropsky / globálně tržně úspěšných start-upů

Výzkum a vývoj

Existence mezinárodní excelence výzkumu ve výzkumných organizacích (např. imunologie, gynekologie/porodnictví, farmakologie/lékárnická chemie, hygiena, vojenství, zdravotnické prostředky, textilie)

Potenciál výzkumných organizací k větší orientaci na aplikace např. na základě aplikace přístupu příbuzné rozmanitosti / mezioborovosti

Firmy provádějící výzkum a vývoj si umí najít spolupracující výzkumné organizace i mimo kraj (udržení konkurenceschopnosti)

Rozvoj aktivit Center transferu technologií působících v kraji

Silné zázemí v oborech life – sciences, strojírenství, ICT či oboru textilním

Existence několika významných firem pod zahraniční kontrolou provádějících VaV (např. automotive, ICT, medical devices, výroba pryžových výrobků)

Nízká míra komercializace výsledků výzkumných organizací

Nízký podíl vládního sektoru na regionálních výdajích na výzkum a vývoj

Nízký podíl celkových výdajů na VaV na HDP kraje, v mezikrajském srovnání

Mzdy specialistů v oblasti vědy a techniky dlouhodobě pod úrovní ČR

Absence technických oborů na VŠ a naopak absence kritického množství a velikosti firem se zaměřením v souladu s krajskými výzkumnými organizacemi

Nízká úroveň netechnických kompetencí (např. podnikatelské uvažování v akademické sféře)

Nedostatečně rozvinuté služby pro začínající (zejména technologické) podnikatele

Absence masivnějších propagačních aktivit osvětlujících případné úspěchy/projekty na poli VaVaI, a to jak ve smyslu individuálních marketingových aktivit jednotlivých subjektů, tak společné propagace

Nízká míra spolupráce mezi jednotlivými subjekty v oblasti propagace

Lidské zdroje pro inovace, výzkum a vývoj

Existence uznávaných vědeckých osobností a VaV týmů s prvky mezinárodní excelence s vazbou na aplikační sektor

Mezioborová spolupráce výzkumných týmů (např. ICT v biomedicíně,)

Instituce sekundárního vzdělávání spolupracující s firmami

Početné zastoupení technických středoškolských oborů v kraji

Regionální inovační značka jako nástroj propagace spolupráce mezi akademickým a komerčním sektorem

Nízký podíl nezaměstnaných osob

Nízká míra podnikavosti v akademické sféře a u studentů

Nižší atraktivita kraje pro zahraniční výzkumné pracovníky

Nízký podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva

Přetrvávající nesoulad profilu absolventů počátečního vzdělávání s potřebami regionálního trhu práce

Nízká efektivita kariérního poradenství

Klesající podíl doktorandů na celkové počtu VŠ studentů

Nízký zájem žáků o polytechnické a odborné vzdělávání

Nesystémová podpora nadaných a mimořádně nadaných žáků

Nedostatečný počet a omezené možnosti zapojení specialistů a odborníků z praxe v rámci polytechnického a odborného vzdělávání

Generační problém nástupnictví výzkumných/vývojových pracovníků především v průmyslových oborech

 Příležitosti

  Hrozby

Politické/legislativní vlivy

Snížení překážek podnikání (administrativa, byrokracie)

Reforma imigračního práva usnadňující zaměstnatelnost cizinců v znalostně náročných oborech

Nepřímá podpora výzkumu a vývoje (např. výraznější daňová zvýhodnění obecně a zvýšené daňové zvýhodnění využívání výzkumných služeb od výzkumných organizací)

Prosazování principů chytré specializace do veřejných politik

Potenciální možnost podpory marketingových aktivit a propagace RIZ ze strany Královéhradeckého kraje

Legislativa výzkumu a vývoje (systém financování – nestabilita, diskontinuita, administrativní náročnost)

Nejednotnost výkladu legislativy (např. daňové odpočty na výzkum a vývoj) a nižší vymahatelnost práva

Nízká míra až neochota stakeholderů spolupracovat v rámci Platformy Regionální inovační značky

Ekonomické/finanční vlivy

Potenciál pro příliv vnějších investic do znalostně náročnějších oborů, ideálně využívajících regionální znalostní základnu

Využití prostředků Evropské unie a ČR pro realizaci projektů z Akčního plánu RIS3 KHK

Odliv přímých zahraničních investic (vyčerpání nízkonákladové a pobídkové výhody, změny daňového systému)

Rostoucí ceny vstupů do výroby

Pokles zahraniční poptávky po produkci z regionu při nedostatečné podpoře inovacemi a interdisciplinární koordinací k rozšíření subdodavatelských vazeb v regionu

Sociální/demografické vlivy

Potenciál širokého portfolia středních škol pro užší spolupráci s výzkumnými organizacemi a podniky

Intenzivnější spolupráce vzdělávací soustavy se zaměstnavateli

Rozvoj popularizačních aktivit vědy, výzkumu a inovací směrem k veřejnosti (např. Digitální planetárium Hradec Králové)

Možnost přilákat zahraniční kvalifikované pracovníky do VO a firem

Možnost pilotního testování prvků duálního vzdělávání

Restrukturalizace nabídky oborů vzdělání a typů škol v kraji na základě potřeb regionálního trhu práce

Odliv kvalifikovaných lidských zdrojů mimo kraj

Prohloubení nesouladu mezi vzdělávacími institucemi a požadavky regionálního trhu práce

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků (strukturální problém)

Nedostatek pedagogů odborných předmětů na středních školách

Technologické vlivy

Možnost internacionalizace regionálních subjektů (H2020, COSME, zapojení do technologických platforem nebo mezinárodních aktivit klastrů)

Potenciál mezioborového přístupu (related variety) ve VaVaI

Úspěšné případy upgradingu v rámci globálních hodnotových řetězců (např. v automotive, gumárenství, strojírenství, ICT)

Větší orientace výzkumných organizací na aplikovatelné výsledky s tržním uplatněním nebo veřejným konečným uživatelem

Rozvoj oborové spolupráce firem navzájem a s výzkumnými organizacemi mimo kraj

Více akreditovaných / certifikovaných pracovišť výzkumných organizací (pro spolupráci s aplikační sférou)

Rozvoj VaVaI aktivit v nastupujících technologických trendech (např. bigdata, 4. průmyslová revoluce, smart city, internet věcí/osob, personalizovaná medicína …)

Nevyužití potenciálu a zastarávání krajské výzkumné, vývojové a inovační infrastruktury

Snižující se atraktivita kraje pro investice do znalostně náročných oborů