Postavení kraje

Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je soustředěn převážně do urbánních oblastí, intenzivní zemědělství do oblasti Polabí. Na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se kraj v roce 2012 podílel 4,6 %. Střední stav obyvatelstva byl v roce 2012 celkem 553 290 osob, což odpovídá 5,3% obyvatel ČR. Podíl na tržbách průmyslových podniků ČR v roce 2012 činil 3,8 %.

V přepočtu HDP na 1 obyvatele dosáhl kraj v roce 2012 86,6 % republikového průměru, což odpovídá 6. pozici v mezikrajském srovnání. Reálná konvergence vyjádřená % HDP EU 27 v PPS byla v roce 2012 69,3%. Hodnota disponibilního důchodu domácností na 1 obyvatele byla v roce 2012 179 715 Kč, což odpovídá 7. pozici v mezikrajském srovnání. Podle výběrového šetření pracovních sil bylo v roce 2012 v hospodářství kraje zaměstnáno celkem 253,2 tisíc osob. Z toho největší podíl představuje zpracovatelský prů

Královéhradecký kraj leží v severovýchodní části Čech, v rámci České republiky má výhodnou dopravní polohu, která je limitována absencí plnohodnotného napojení na dálniční síť a nižší přepravní kapacitou železničních tratí. Rozlohou 4 759 km2 se řadí mezi menší kraje, stav obyvatelstva byl konci roku 2016 celkem 550 804 osob, což odpovídá 5,2 % obyvatel ČR. Hustota zalidnění (115 obyvatel na km2) je nižší než hodnota za Českou republiku. Dlouhodobě se počet obyvatel kraje výrazně nemění, přírůstek obyvatel je závislý hlavně na migraci obyvatel. Hrubá míra migračního salda kraje v období 2005–2016 byla 5,86 ‰, což je 6. nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání.  Podíl městského obyvatelstva v kraji (66,7 %) je nižší než republikový průměr. Populace v Královéhradeckém kraji stárne, průměrný věk v roce 2016 činil 42,7 let; v roce 2005 byl tento průměrný věk 40,3 roků.

Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je soustředěn převážně do urbánních oblastí, intenzivní zemědělství do oblasti Polabí. Na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se kraj v roce 2016 podílel 4,6 %. Hodnota krajského HDP se v období 2005 až 2016 každoročně mimo rok 2009 zvyšovala.

V přepočtu HDP na 1 obyvatele dosáhl kraj v roce 2016 88,8 % republikového průměru, což odpovídá 5. pozici v mezikrajském srovnání. Od roku 2005 HDP na 1 obyvatele zvýšil o 45,5 %. Reálná konvergence vyjádřená % HDP EU 28 v PPS byla v roce 2016 78 %, od roku 2012 zaznamenal tento ukazatel ekonomické síly rostoucí trend. Čistý disponibilní důchod domácností Královéhradeckého kraje byl v roce 2016 118 490 mil. Kč, což je v mezikrajském srovnání 5. nejnižší hodnota. Od roku 2005 zaznamenal čistý disponibilní důchod domácností nárůst o 40 %. V přepočtu na 1 obyvatele dosáhl kraj v roce 2016 97,5 % republikového průměru, což odpovídá 5. pozici v mezikrajském srovnání.

Vývoj hrubé přidané hodnoty Královéhradeckého kraje kopíruje rostoucí trend jeho HDP, od roku 2005 došlo k navýšení HPH o 50 % původního stavu. Na HPH České republiky se kraj v roce 2016 podílel 4,6 %, což je v mezikrajském srovnání 5. nejnižší hodnota. Při podrobnějším pohledu dle odvětví CZ-NACE je patrná dominance odvětví Průmysl, těžba a dobývání (42,6 % celkového HPH kraje), které navíc jako jediné zaznamenalo velmi silné růstový trend (nárůst o 10 p. b.). Výrazná specializace kraje na průmysl se odráží i v rozšiřování především strojírenských závodů na území kraje. Kromě odvětví Informační a komunikační činnosti všechna další odvětví zaznamenala snížení podílu HPH na celku, nejvíce ztrátové tendence jsou patrné v odvětví Veřejná správa a obrana (pokles o 2,7 p. b.), vzdělávání a Obchod, doprava, ubytování a pohostinství (pokles o 2 p. b.).

V roce 2016 dosáhly tržby z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy v kraji 4,4 % hodnoty tržeb v České republice, což bylo 10. místo v mezikrajském srovnání. V období 2008–2016 zaznamenaly tržby průmyslových podniků nárůst o 72,9 % původního stavu, vyjma let 2009 a 2015 tržby meziročně vždy stoupaly. Při srovnání vybraných odvětví podle CZ-NACE byly nejvyšší tržby v roce 2016 v odvětví „Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů . Výrazně vysoký podíl na tržbách ČR dle odvětví byl ve výrobě textilií (1. v mezikrajském srovnání).Z hlediska celorepublikové produkce průmyslových podniků jsou na území kraje výrazně koncentrované tržby za odvětví výroby elektronických a optických přístrojů a zařízení a výroba textilií, výroba kovových konstrukcí a kovodělných zařízení, výroba elektrických zařízení a výroba pryžových a plastových výrobků.

Co do vlastnické struktury, mají vyšší výkony podniky pod zahraniční kontrolou něž domácí subjekty. V roce 2016 dosahovaly podniky pod zahraniční kontrolou skoro dvojnásobné produktivity práce (vyjádřené vytvořenou přidanou hodnotou na zaměsnance) a více než dvojnásobné výkony na zaměstnance. Oproti tomu domácí podniky vykazovaly v období 2009-2016 vyšší podíl přidané hodnoty na výkonech než podniky pod zahranční kontrolou.

Vzdělanostní struktura Královéhradeckého kraje se podobá vzdělanostní struktuře ČR. Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva roste, ale stále nedosahuje průměru ČR. V roce 2016 byl podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva kraje 15,4 %, v rámci celé republiky 18,5 %. V Královéhradeckém kraji naopak žije mírně vyšší podíl osob se středním vzděláním bez maturity, než jak je tomu na republikové úrovni (36,2 %, resp. 33,9 %). Počet studentů s trvalým bydlištěm v Královéhradeckém kraji postupně klesá a zároveň se snižuje podíl doktorandů na celkovém počtu studentů. Nejvíce studentů s trvalým pobytem v kraji studovalo obory spadající do kategorie Obchod, administrativa a právo (18 % studentů) a obory kategorie Technika, výroba a stavebnictví (16 % studentů). Zatímco počet studentů přírodních věd je v období let 2010 až 2016 relativně stabilní, počet studentů technických oborů od roku 2011 každoročně klesá. V Královéhradeckém kraji působí 8 fakult spadajících pod 3 univerzity. Zatímco počty studentů na obou fakultách Univerzity Karlovy jsou během období 2012 až 2015 relativně stabilní (cca 1 800 na lékařské a cca 1 600 na farmaceutické fakultě), fakulty Univerzity Hradec Králové se potýkaly s úbytkem studentů. Nejvýraznější pokles počtu studujících je patrný v případě Pedagogické fakulty UHK (4 048 studentů v roce 2012, 2 773 studentů v roce 2017).

V Královéhradeckém kraji působí 84 středních a 11 vyšších odborných škol, jejichž oborová nabídka je poměrně široká. Střední a vyšší odborné školy působící v kraji nabízí obory vzdělání ve 28 oborových skupinách z celkového počtu 31 skupin oborů vyučovaných ve SŠ a VOŠ v ČR. Nejvíce naplněny jsou obory vzdělání ze skupiny oborů 79 Obecná příprava (obory vzdělání gymnázií), počet žáků v těchto oborech tvoří kolem 30 % všech žáků SŠ (do tohoto počtu jsou zahrnuti i žáci nižšího stupně víceletých gymnázií), resp. 24,3 % všech žáků SŠ (do tohoto počtu nejsou zahrnuti žáci nižšího stupně víceletých gymnázií). Obory vzdělání oborové skupiny 79 Obecná příprava nabízí 21 středních škol v kraji. Další nejvíce žádanou skupinou oborů ze strany žáků/studentů je oborová skupina 23 Strojírenství a strojírenská výroba (15 SŠ), na třetím místě je oborová skupina 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (17 SŠ). Největší pokles absolutního počtu žáků zaznamenala skupina oborů 66 Obchod (6 SŠ), zde za deset let poklesl počet žáků o 70,4 %, dále poklesl zájem o oborovou skupinu 26 Elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika (11 SŠ) a oborovou skupinu 37 Doprava a spoje (2 SŠ).  

Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje dne 4. 12. 2017 schválilo úpravu sítě středních škol zřizovaných krajem, a to formou sloučení nebo splynutí celkem 21 krajských příspěvkových organizací. Od 1. 7. 2018 tak splynutím nově vzniká 5 organizací, v 5 případech pak dochází ke sloučení škol. Usnesením Rady Královéhradeckého kraje ze dne 8. 1. 2018 byla rovněž upravena oborová nabídka škol zřizovaných krajem.

Mezi nezaměstnanými absolventy převažují absolventi netechnických oborů. Absolventi poptávaní na trhu práce nejsou dle zaměstnavatelů dostatečně připraveni na výkon své profese, což je údajně dáno sníženými nároky na studijní předpoklady uchazečů ke vzdělávání, nedisciplinovaností žáků, vědomostní, morální a sociální nepřipraveností, ale i nízkou intenzitou spolupráce škol a zaměstnavatelů. V oblasti vzdělávání se krajská RIS3 strategie soustředí především na oblast spolupráce škol a firem, dále na oblasti kariérového poradenství, rozvoj přírodovědných a technických oborů, rozvoj kompetencí žáků k podnikavosti a podporu talentovaných žáků.

Pro oblast kariérového poradenství byl v rámci zpracování Krajského akčního plánu rozvoje vzdělávání Královéhradeckého kraje (dále KAP KHK) definován problém „nedostatečná podpora žáků při volbě povolání“. Hlavní příčiny byly v době zpracování dokumentu  spatřovány v nepříznivých podmínkách pro realizaci kariérového poradenství ve školách, nedostatečné teoretické a praktické připravenosti  pedagogů vykonávat kariérové poradenství a také v nedostatečné spolupráci škol a dalších aktérů kariérového poradenství v regionu.

V oblasti technického a přírodovědného vzdělávání byl v KAP KHK jako zásadní problém identifikován „nízký zájem žáků o polytechnické a odborné vzdělávání“. Tento problém má v mnoha ohledech své příčiny především ve slabé vnitřní motivaci žáků a povrchním společenském přístupu. Žáci se často obávali náročnosti polytechnického a odborného vzdělávání. Střední a vyšší odborné školy ne vždy disponovaly dostatečnými prostorovými, materiálními a personálními kapacitami, které by odpovídaly nejmodernějším poznatkům a technologiím především v důsledku nedostatku finančních prostředků. Spolupráce mezi jednotlivými aktéry v rámci polytechnického a odborného vzdělávání byla rovněž částečně komplikována legislativní i administrativní náročností.

V rámci oblasti spolupráce škol a zaměstnavatelů byl v rámci zpracování KAP KHK identifikován problém „nízká intenzita spolupráce škol, zaměstnavatelů a dalších relevantních subjektů“. K hlavním příčinám patřilo především nedostatečné a zastaralé zázemí ve školách, nízká připravenost žáků k odbornému vzdělávání, odbornému výcviku a praxi, dále pak nízká účast specialistů a odborníků z praxe v rámci procesu výuky a praktického vyučování, nedostačující kontakt pedagogů s reálnou praxí, malá provázanost teoretické a praktické výuky a především rozdílné záměry škol versus zaměstnavatelů. V oblasti podpory rozvoje kompetencí žáků k podnikavosti byl identifikován problém ukazující na nízkou míru podnikavosti a kreativnosti žáků středních a vyšších odborných škol. Mezi hlavní příčiny patřil malý zájem ze strany žáků rozvíjet své kompetence, nižší míra individuálního přístupu pro vzdělávání žáků a rozdílné schopnosti a dovednosti učitelů.

Krajský akční plán rozvoje vzdělávání v Královéhradeckém kraji zveřejněný v roce 2016 bude evaluován a na základě závěrů hodnocení bude v souladu s harmonogramem stanoveným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v průběhu roku 2019 tvořen Krajský akční plán rozvoje vzdělávání v Královéhradeckém kraji II, jenž bude zveřejněn v roce 2020. Rezervy, na které poukázala analytická část dokumentu KAP KHK, jsou průběžně řešeny prostřednictvím podpory škol při zavádění pracovních pozic kariérových poradců a jejich vzdělávání, optimalizací skladby středních škol a nabízených oborů vzdělání a podporou kreativních činností škol a vyučujících. Na potřeby definované v dokumentu KAP KHK reaguje projekt Implementace Krajského akčního plánu rozvoje vzdělávání v Královéhradeckém kraji I (I-KAP KHK I), který je realizován od 1. ledna 2018. Klíčovými aktivitami projektu I-KAP KHK I jsou podpora kariérového poradenství, podpora společného vzdělávání a podpora polytechnického a odborného vzdělávání. Uskutečňováním těchto aktivit se postupně řeší problémy, na něž je poukázáno v dokumentu KAP KHK.

Podíl ekonomicky aktivní populace v Královéhradeckém kraji je 2. nejnižší ve srovnání se zbylými kraji ČR a v korelaci se stárnutím obyvatel kraje bude pravděpodobně mírně klesat. Počet zaměstnaných v kraji se z dlouhodobého hlediska významně nemění, v období 2005–2016 narostl o necelých 5 %. Podíl zaměstnaných s vysokoškolským vzděláním roste, v roce 2016 činil 21 %. Ukazatele nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji jsou dlouhodobě pod úrovní ČR. V období 2005–2017 kopíroval kraj vývoj nezaměstnanosti v ČR, avšak s tím rozdílem, že situace v Královéhradeckém kraji byly vždy ve srovnání s průměrem ČR příznivější (nezaměstnanost nižší o 1 až 1,5 p. b). To může být paradoxně problém pro některé příchozí investory, kteří by teoreticky pro své provozy rádi poptávali levnější nezaměstnanou část pracovní síly přímo v kraji (sílící efekt vyčerpaného lokálního trhu práce). Počet uchazečů o zaměstnání je v kraji dlouhodobě velmi nízký, pozitivní je i malý podíl vysokoškolsky vzdělaných mezi nezaměstnanými. Zároveň od roku 2012 výrazně roste počet volných pracovních míst. Důsledkem tohoto vývoje je situace, kdy je nedostatek dosažitelných uchazečů na volné pracovní pozice. Regionální hodinová produktivita práce od roku 2012 trvale rostla, dnes je v mezikrajském srovnání na 5. místě.

V Královéhradeckém kraji pracuje 5,2 % zaměstnanců v České republice. Dle odvětví CZ-NACE pracuje nejvíce zaměstnanců v sekci zpracovatelského průmyslu (32,6 %), v sekci velkoobchod a maloobchod (11,8 %) a ve zdravotní a sociální péči (8,1 %). Podíl zaměstnanců v profesních, vědeckých a technických činnostech byl v kraji 3. nejvyšší v mezikrajském srovnání, stále je však pod republikovým průměrem. V kraji je vysoký podíl specialistů (13, 7 %, 4. v mezikrajském srovnání) a technických a odborných pracovníků (18,8 %, 2. v mezikrajském srovnání) na celkovém počtu zaměstnanců, obě skupiny pracovníků navíc dále progresivně rostou. Z hlediska podrobného oborového rozložení pracovní síly je pozitivní vysoká zaměstnanost v progresivních oborech (vzdělávání, výroba elektronických a optických přístrojů a zařízení, výroba motorových vozidel, výroba elektrických zařízení, strojírenství, výroba textilií, zdravotnictví a gumárensko-plastikářský sektor). Naopak přetrvávající nízká zaměstnanost ve znalostně náročných oborech může mít negativní vliv na udržení konkurenceschopnosti. Vysoký lokalizační kvocient tržeb a zaměstnanosti odvětví, který poukazuje na významnou koncentraci daného oboru v kraji, vykazují odvětví lesnictví a těžba dřeva, výroba elektronických a optických přístrojů a zařízení, výroba textilií, výroba pryžových a plastových výrobků a ostatní zpracovatelský průmysl.

Strukturálním problémem kraje i celé ČR je pokračující nesoulad mezi požadavky trhu práce a nabídkou kvalifikovaných pracovních sil. Zaměstnavatelé marně hledají pracovníky s odpovídající kvalifikací, kteří by byli ochotni za nabízených podmínek a v příslušné lokalitě nastoupit do zaměstnání. V současnosti se projevuje v ČR největší nedostatek pracovníků s kvalifikací ve strojírenských a elektrotechnických oborech a v některých dalších, převážně řemeslných a technických oborech. Podobná situace s nedostatkem pracovních sil existuje také mimo technické obory (např. ve zdravotnictví nebo sociálních službách). Úroveň průměrné mzdy je v mezikrajském srovnání bohužel vyšší v odborně méně náročných oborech a nižší v náročnějších povoláních, což vede k odlivu odborných pracovníků z kraje za vyšší mzdou. Celkově je průměrná měsíční mzda v Královéhradeckém kraji nižší než je republikový průměr, v mezikrajském srovnání je 6. nejnižší.

Nízká hodnota tvorby hrubého fixního kapitálu (78,8 % republikového průměru a 7. pozice v mezikrajském srovnání) ukazuje na nízkou investiční aktivitu podniků v kraji pravděpodobně se soustřeďujících více na provozní optimalizaci a méně na rozšiřování kapacit. Vývoj tvorby THFK na obyvatele v období 2005–2015 sledoval republikový trend, od roku 2013 však v porovnání s ČR vykazuje vyšší tempo růstu.

Objem přímých zahraničních investic v kraji od roku 2005 výrazně narostl, ovšem tempo růstu se v posledních letech velmi zpomalilo. V relativním mezikrajském srovnání kraj svou investiční atraktivitu ztrácí, průměrně je na 9. pozici. Investiční a reinvestiční aktivita v regionu je realizována především v automobilovém průmyslu, textilním průmyslu, ICT a energetice.

Aktuálně
Archiv aktualit
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.