Kam kráčí kohezní politika
Na Ministerstvu pro místní rozvoj proběhl v pátek 15. června již třetí Kulatý stůl k budoucnosti politiky soudržnosti. Významní představitelé Evropské komise na něm představili veřejnosti podílející se na implementaci evropských fondů chystané změny pro programové období 2021-2027. Akce se zúčastnilo 120 odborníků.
„Jsem ráda, že si zástupci Evropské komise v čele s generální ředitel pro regionální politiku Marcem Lemaître našli čas a přišli s námi i s odbornou veřejností diskutovat o svém návrhu nařízení pro příští programové období. Schůzka byla přínosná pro všechny zúčastněné, Evropská komise si vyslechla postřehy nejen od těch, kdo se podílejí na administraci evropských fondů, ale i od konečných realizátorů projektů. Ti zase zjistili, proč dané změny Evropská komise navrhuje,“ uvedla náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů Olga Letáčková, která na jednání pronesla úvodní slovo.
„Zástupci Evropské komise představili i metodu výpočtu prostředků pro členské státy. Česká republika by měla oproti současnému období získat zhruba o 24 % méně prostředků, nicméně pokud nebudeme brát ohled na inflaci, mělo by se jednat fakticky jen o 13% pokles. Přesto se jedná o jeden z největší procentuálních poklesů v Evropské unii. V nařízení je však mnoho prvků, o kterých budeme chtít jako ČR ještě jednat. Jedním z nich je i záchranná síť, která určuje, o kolik procent prostředků mohou státy mezi obdobími přijít a my společně s několika dalším převážně východními evropskými státy jsme na její horní hranici – budeme se tak snažit limit, o kolik může členský stát maximálně přijít, snížit,“ podotkla Olga Letáčková a dodala: „Česká republika se bude také snažit o větší flexibilitu směřování přidělených prostředků, aby byla možnost prostředky zaměřit také na národní a regionální potřeby.“
Převzato z strukturalni-fondy.cz
